Výcvik na maketě zvěře
Zkušenosti s cvičením a odzkoušením psů v disciplíně štvaní a stavění na preparátu (maketě ) zvěře.
Převzato ze zpravodaje SKCHF – autor Tibor Gešvandtner - zkráceno
Cvičení psů spočívá v tom, že na preparátu zvěře z čerstvé kůže (černá, jelení, atd. ) spouštěném, nebo tahaném na laně umožňuje psům se co nejvěrohodněji seznámit s tzv. zvěří, na kterou budou později v praxi používaní.
Cvičení nebo zkouška se skládá:
1. Nástřel stará stopa
2. Teplé lože a čerstvá stopa
3. Štvaní
4. Stavění a dostřel zvěře
Nástřel a stará stopa.Na každém nástřelu by mělo být alespoň minimální množství barvy a střiž. ( pro psa je to znak, který ho postupně utvrzuje, že kde je krev, na konci bývá i úlovek). Stopu a její délku, stáří, lomy, vratistopy i množství barvy se určuje úměrně úrovni cvičeného psa.Stopa může být, bez barvy, s barvou nebo barvou smíchanou s obsahem bachoru.
Teplé lože a čerstvá stopa. Těsně před nasazením psa na starou stopu se na jejím konci udělá teplé lože, od kterého se v délce 10 až 300m (záleží na vůdci) našlape čerstvá stopa až k preparátu. Pes se pro vypracování staré stopy na teplém loži vypustí na samostatnou práci.
Štvaní. Po doběhnutí psa k preparátu ho obsluha dává do pohybu tak, že se snaží psovi uniknout a po cca 100-200m ho zastavuje.
Stavění a dostřel zvěře. Po doběhnutí psa k stojící maketě, obsluha s krátkými výpady s preparátem hýbe nahoru a dolů, čím nutí psa domnělou zvěř hlasitě stavět. Délku stavění si určuje vůdce, který výstřelem z brokovnice, (v rámci bezpečnosti v náboji nejsou broky) ukončuje stavění po kterém obsluha na dálku uvolní maketu na zem, (jako dostřelenou zvěř). Vůdce po pochvale odvádí svého psa od makety zvěře.
A – B nástřel a stará stopa
B - C teplé lože a čerstvá stopa
C- D maketa a štvaní
D – stavění a dostřelení zvěře
Výcvik psa za pomoci preparátu umožňuje jeho časté procvičování stopy, štvaní a stavění zvěře v celé délce náročnosti, které bude v praxi potřebovat. Někteří jedinci mají minimální možnost seznámit se s pohybující se zvěří na kontakt. Výhodou je,že psi můžou už v mladším věku projít výcvikem bez toho abychom je vystavili riziku poranění resp. Zrazení živou zvěří (divočák, ale i kopanec od laně má někdy trvalejší následky).
Při současném výcviku dokážeme psa dobře připravit na studených stopách, ale i na chování při zhasnuté zvěři. Problém nastává s nácvikem štvaní a stavění. V mnohých MS se loví málo zvěře, zbraně, střelivo a optika je více dokonalejší a tím je i méně možností využití barváře v praxi. No a když taková chvíle nastane, pes mnohokrát selže, co nedělá dobré jméno plemeni ani vůdci.A co je horší, nezabrání se škodám a utrpení zvěře.
Porovnejme kolik možností za život má barvář proti honičům, norníkům nebo ohařům. Častějším výcvikem štvaní a stavění ukončeným odlovem zvěře (makety), psa nejen zdokonaluje ale ukazuje mu efekt jeho činnosti, utvrzuje spolupráci mezi psem a vůdcem.Pes vůdce bere (vnímá) jako spolu-lovce, který přichází při ukončení na pomoc.
Z praxe víme jak velký význam má první štvaní a dostřelení zvěře před stavějícím psem. Psa posouvá ve výcviku daleko dopředu, zvyšuje se jeho zájem, odvaha, vytrvalost atd.
